Viewing entries in
CESTA MATEŘSTVÍM

DOMÁCI ČOKOLÁDOVÉ MÜSLI

Comment

DOMÁCI ČOKOLÁDOVÉ MÜSLI

Matka Příroda obléká svůj barevný podzimní kabátek pro chladnější dny a tak v přírodě pomalu nastává období ztišení a zklidnění. Nevím, jak u vás doma, ale u nás to tak rozhodně platí!

Po ránu se dětem z vyhřáté postele opravdu nechce (zajímavé, že pouze ve všední dny:-)) a tak snídaně jsou teď jaksi "v poklusu". Vymýšlet stále nějaké rychlé dobroty, které nebudou na bázi lepku a bez mléčné bílkoviny je pro mě pěkně tvrdým oříškem. (Hugo má intoleranci mléčné bílkoviny už od batolecího věku a lepku mají ve školce tolik, že určitá rovnováha v jídelníčku je rozhodně potřeba nastolit aspoň doma!)

Zkoušela jsem různé varianty, ale největší úspěch slavím s domácím müsli z pohankových vloček (Dle čínské medicíny pohanka stahuje a vysušuje, proto se doporučuje konzumovat hlavně v zimě, kdy prohřívá organismus!) a to na všechny možné způsoby přípravy. Někdy s javorovým sirupem, jindy s medem nebo kakaem. Tak či onak, vždy obsahují mandle, čerstvá seminka a ořechy, které jsou kvalitní bílkovinou a zdrojem nenasycených mastných kyselin a dalších pro zdraví potřebných látek. Recept na naši nejoblíbenější variantu s kakaem, javorovým sirupem a troškou medu mám pro vás níže.

No, a jak se tedy u nás baští? Nejraději jen tak na sucho nebo s kozím jogurtem.

Jsem tuze zvědavá, jak to bude u vás!

IMG_6395.jpg

DOMÁCÍ ZDRAVÉ ČOKOLÁDOVÉ MÜSLI

INGREDIENCE

  • 1 hrnek pohankových vloček
  • 1,5 hrnku PALEO Müsli z DM drogerie (quinoa, pohankové vločky, teffem, lískové oříšky, sezam)
  • 4 lžíce chia semínek
  • 4 lžíce loupaných konopných semínek
  • 4 lžíce mlétého lněného semínka
  • 2 lžíce máku
  • 1/2 balení mandlí & kešu oříšků

POSTUP

MARINÁDA

  • půl hrnku rozpuštěného másla v kombinaci s lněným olejem
  • kombinace medu a javorového sirupu dle chuti
  • špetka muškátového oříšku
  • skořice dle chuti
  • 1/3 lžičky soli
  • 2 lžíce holandského kakaa
 

Předehřejte si troubu na 150°C a vyložte si dva velké plechy pečícím papírem. Ve velké míse smíchejte suché ingredience. Ořechy nasekejte nebo namelte jak to máte rádi.

Tuk si připravte do menšího plecháčku a rozehřejte. Přidejte všechny ingredience na marinádu a promíchejte tak, aby se propojily všechny složky dohromady.  Na závěr přidejte med a agávový sirup dle chuti a dovolte jim se propojit do voňavé tekuté marinády. 

Marinádu po té přidejte k suché směsi vloček a ořechů, dobře promíchejte, rozdělte na dva plechy a rovnoměrně rozprostřete po celé ploše.

Následně pečte do zlata přibližně 20-25 minut, v půlce pečení směs zlehka promíchejte. Může se vám zdát, že jsou stále jakoby měkké a sypké. Nebojte, po vychladnutí se pak stanou křupavými a luxusním müsli, ve kterém víte, co jíte.


Comment

Horolezci, horolezkyně, horolezčata...

Horolezci, horolezkyně, horolezčata...

Během našich lekcí BabYogy často přijde na téma vhodná aktivita pro děti, která rozvíjí ideálně dítka. Za mě osobně je to lezení. Mít větší byt s vhodnou stěnou, kluci by měli hned horolezeckou stěnu rovnou doma. 

Proč lezení? Vynechám-li do očí bijící benefit tj. rozvíjení koordinace pohybu i rovnováhy, tak hlavně předchází vadnému držení těla. Při lezení přeci používáme obě ruce i nohy, takže zaměstnáme celé tělo. (Vyhneme se tím přetížením jedné nebo druhé strany těla,  jak tomu je u většinu sportů.) A právě tím lezení pomáhá vybudovat silný svalový korzet, který pro správné držení těla potřebujeme.

Hugo poprvé na skále :)

Hugo poprvé na skále :)

Zrovna dnes jsme byli s kloučkama poprvé mimo lezeckou stěnu, na skále. Byla jsem úpně nadšená je pozorovat v akci! Během vymýšlení vhodných cest, jsme řešili jestli to děti zvládnou neb nám (dospělým) to přišlo docela náročné. Přála bych vám vidět, jak nám opakovaně vytřeli zrak! Z jejich pohybů šlo vidět jak intenzivně dokážou cítit svojí sílu ve středu těla. Plně se koncentrovat. Při drobným nezdaru se nevzdávat a zkoušet jinou cestu. Vnímat, cítit a hlavně důvěřovat svému tělu mnohem lépe než my - dospělí. Jejich malé prstíky a dlaně si dokázaly najít úchyty a skulinky, které jsme my ani nezaznamenali. A asi pro mě nejúžasnější byla jejich síla a pohyby připomínající vývojovou kineziologii.... dlaně do široka rozprostřeny na ploché stěně s drobným sklonem a schopnost téměř nepochopitelně se odtlačit vzhůru od drobných chodidel, které skálu obepínaly jak suchý zip. Prostě lezením se dá napravit hodně toho, co jsme ve vývoji třeba trošku "nezvládli."

Podívate-li se na internet zjistíte, že skoro všechny lezecké stěny mají dětské kroužky od cca 4 - 5 let. Myslím, že není nutné tak dlouho čekat. Už prvním lezením dětí kolem roku na prolézačky, skluzavky tělo krásně posiluje a mobilizuje jejich svalový korzet. Jen je důležité dát dětem jejich SVOBODU a nestát jim za zadkem či je stále přidržovat. Hugo navíc úplně zbožňoval se vyvěsit na prolézačce za ruce a volat na všechny o pomoc. (Dodnes vidím jakou měl srandu, když někdo pro něj vystartoval...:-)) Kolem dvou až tří let s nimi klidně můžete zkusit stěnu v hale. Hugín zkoušel lozit cca od těch 3 let. Oskarovi vadí jištění, takže ten si leze totální free solo od cca 2 let. (Jen tak mimochodem... zrovna dneska Oskin viděl partičku horolezců, jak tam sedí kousek výš na skále a baští řízek. No co myslíte, že udělal? Jojo, sundavali jsme ho z relativně velké výšky na cestě za nimi :-)

Prostě, nebojte se a běžte to taky zkusit... třeba bude z vašeho prcka taky malý horolezec a možná bude jednou svou pubertu trávit spíš v přírodě než před počítačem. Kdo ví :-)

Vaše,

Len

Čekání na Oskárka aneb třetí narozeniny

Comment

Čekání na Oskárka aneb třetí narozeniny

Od roku 2013 mají pro mě Vánoce úplně jiný rozměr. Není to jen očekávání na příchod spasitele, ale pro nás v ten rok to bylo očekávání na příchod našeho druhého syna, Oskárka. Termín byl v půlce prosince. Do té doby i po té jsme si několikrát udělali výlet do porodnice, ale nic z toho nevzešlo :-)) Nezbývalo než čekat. Chvíli to vypadalo, že to bude na Štědrý den, ale nakonec si to rozmyslel.:-) Oskárek si počkal a přišel na svět až po svátcích vánočních a to 27. prosince.

Kdysi dávno jsem zaslechla zajímavou myšlenku Lucie Groverové (autorka "Aby porod nebolel a matka5 dětí!).  "V narozeninových dnech se nám zrcadlí způsob příchodu na svět!" Navíc pokud si správně pamatuji, tak Lucka zároveň zmiňovala, že je zde velká možnost si uvědomit podvědomé vzorce, které jsme si porodem "naprogramovali", nahlédnout do nich jako do otevřené knihy a vědomě je zpracovat/změnit. 

A tak s každými svými narozeninami, ale hlavně narozeninami svých dětí (ty si jaksi více pamatuji:-)) se k této myšlence vracím. Nejzajímavější na tom celém asi je, že jsem u obou kloučků měla diametrálně odlišný porod, pocity i prožitky. A tak i prožitky kolem narozeninového dne kloucků jsou rozdílné.

Oskárkovi první narozeniny:D

Oskárkovi první narozeniny:D

U Oskárka jsem byla plná očekávání a víry, že tentokrát to bude "podle mých představ" tj. bez léků, bez tlaku zdravotnického personálu a hlavně více v mých rukách. Den jeho porodu byl pro mě jeden z nejzlomovějších dnů v mém životě. Ten den jsem pochopila, hned několik věci.  Prožila jsem intenzivní zásah mateřské lásky v momentě Oskarova zrození. Zjistila jsem jakou obrovskou fyzickou a psychickou sílu máme - my ženy. Jakou atomovou sílu může i má naše myšlenka. Ale hlavně jak silný dar intuice a vnitřního vhledu si v sobě neseme a máme.   

Už v průběhu posledních tydnů těhotenství se mi vkrádala myšlenka na porod jen v bezpečném kruhu žen bez zásahu či zraku mužů. Ale manžel si přál být u porodu a nechtěla jsem mu ten zážitek odepírat. (Přeci jen u prvního porodu to byl ON, kdo první držel našeho synka a díky komu Hugo nebyl ani chvilku sám! (Jak je ten zážitek propojil, uf!)) A jak to dopadlo tentokrát? Nakonec samotné narození Oskárka nestihl! Oskar se totiž rozhodl přijít na svět během 20 minut a to bez předchozího varování! Z ničeho nic šíleně nakopnul pod žebro a mě bylo jasné, že se rozhodl. (Je pravda, že jsem mu chvíli před tím posílala myšlenku, že to spolu zvládneme a že jsme už na něj připraveni.) Mrkla jsem na hodiny. Ukazovali 11:45, ale já měla vidění "12:05". Oskin se začal dost rychle tlačit na svět. Tentokrát už mu bylo jedno, že ho tahá zpátky krátký pupečník! :-) Což na jeho povahu sedí do dnes. Je velmi umanutý, svéhlavý a rozhodný!!! Jde si za svým, i když se třeba toho dosti bojí:-)

první dny Oskárka

první dny Oskárka

Zároveň jsem si moc přála, abych tentokrát zvladla porod opravdu SAMA. Bez léků, bez pomocného tlaku porodní asistentky na břicho a hlavně bez neodsouhlasených lékařských zásahů. Podvědomě jsem věděla, že potřebuji být v TEN MOMENT konečně jen SAMA ZA SEBE. A stalo se. Oskárek se narodil ve 12:05 mezi pár velmi tichých a empatických žen z řad zdravotního personálu, které mi dodávaly neuvěřitelnou odvahu v momentech, kdy jsem o sobě pochybovala.

Zatím každý jeho narozeninový rok se cítím stejně jako v den jeho narození. Plná síly i když s trochou pochybností, pocitem natěšení, vděčnosti a sounaležitosti. Každý rok se ve stejný den spontálně podívám na hodinky přesně ve 12:05! A tentokrát jsem Oskárkovi i ve 12:05 neplánovaně gratulovali!

Oskarmá narozeniny

Jo a kdyby vás náhodou pro inspiraci zajímalo, co dostal ten náš kluk jako dárek - tak úplně boží dřevěnou ponorku. Oskin totiž miluje plnou vanu :-) Nanosi si tam z lega postavené ponorky a zkoumá s brýlemi podvodní vanový svět :D Už se těším až v praxi vyzkoušíme tuhle ponorku, do které neteče a řídí ji tři malí Pišlíci! Navíc na této ponorce dítko má možnost pochopit sílu magnetismu. Třeba zrovna i vyvažováním magnetků tak, aby se ponorka volně vznášela pod hladinou a ne rovnou klesla ke dnu. Nejlepší na tom je, že Pišlická ponorka je certifikovaná pro použití od jednoho roku. Takže věřím, že jednou bude bavit i další malé potápky. Pišlíci navíc mají nejen ponorky, ale i letadla, auta a lodě... mrkněte

Krásný zbytek "devítkového" roku. Dokončete, co nechcete už se sebou "tahat" a hodně elánu, sil a optimismu do "jedničkového" roku plodného a podporujícího nové začátky :-)

S láskou,

Len

Comment

Vánoce prosycené vděčností a láskou

Comment

Vánoce prosycené vděčností a láskou

Milý Ježíšku,

děkuji z celého srdce, že se mé dětské sny vyplnily. Jako malá jsem trávila hodně času v nemocnici a cítila se hodně osamocena. Mými společníky byly zdravotní sestřičky, které jsem vnímala jako andílky. Asi i proto, když se mě někdo ptal, co chci dělat až budu velká, odpovídala jsem, že netuším, ale že bych ráda byla pro lidi "průvodcem" a "kamarádkou" v časech dobrých i těch, kdy jsou třeba i osamoceni nebo trochu ztraceni. Osud tomu chtěl a přivedl mi děti a následně do cesty Baby jógu. Netrvalo dlouho a z mé cesty se stala BabYoga :-))

Jsem moc vděčná za to, jaké lidi BabYoga přitahuje. Především báječné maminky, jejich inspirující miminka, batolátka i už běhající rošťáčky :) Jsem vděčná za každou "lekci", kterou s nimi prožiji. Za příležitosti, kdy se jejich srdce ke mě v důvěře otevřou. A úplně nejvíc za přátelství, která tam vznikají.
Jsem si vědoma, že to jaká je BabYoga, je především přávě o maminkách, které docházejí a lekce se mnou prožívají. Za ně jsem moc vděčná a slova díků nejsou dostatečná.

Proto bych si moc přála, aby všechny maminky měly velké množství trpělivosti, soucitu, pochopení a lásky pro své miminka i partnery. Ale hlavně, aby maminky měly více času samy na sebe. Na doplňování energie i svého rezervoáru bezmezené lásky. A aby všechny "lekce", které pro ně má život připravený, ustály s grácií, pevností i něhou. A všem miminkům, aby měli šťastné maminky.

Krásné svátky vánoční,

Len

Comment

KOLIK DUŠÍ, TOLIK CEST

Comment

KOLIK DUŠÍ, TOLIK CEST

Přemýšleli jste někdy nad tím, co nám přináší lidé, které potkáváme a náš život s nimi protkáváme?  Nemluvím jen o přátelích, známých, ale i paní prodavačce z obchodu, řidiči MHD nebo jen prostě spolucestující z tramvaje, která na vás reaguje. Asi se shodneme, že ne vždy jsou to příjemné se(pro)tkávání.  

A co když byste se na to nedívali jen jako na „konkrétní situaci“, ale v těch situacích hledali „červenou nitku“, která je všechny propojuje? Našli byste, co mají společného?  Zamyslete se. Dejte si na čas… Tak. Povedlo se? Pokud ano; umíte si přeložit, co nám má zrcadlit? Na co se máme v našem životě zaměřit?

Zdroj: Pinterest, These I Steal For You by dkim

Zdroj: Pinterest, These I Steal For You by dkim

Budu-li osobní, tak poslední dobou vnímám, že jak v mém osobním tak i pracovním životě je mou červenou nitkou „nastavování si hranic“. Hmmm. A je to jen o mě nebo i ve společnosti? Kam se podívám, „hoří“ kauzy černobílé.

Minimálně dvě proti party a jedno téma. Nemusím chodit pro příklad daleko. Petice za právo na domácí porod. Petice záchranné služby za přijetí zákona proti plánovaným porodům doma. Barefoot nebo-li bosonohé botky versus botky se žirafou ke kotníčkům. Nošení dětí v šátku versus kočárky. Metody výchovy například kontaktní rodičovství versus „hlavně miminko nerozmazlit“. A tak bych mohla pokračovat dále a dále.

Jasně, já vím. Nic nového pod sluncem. V názorech se shodnout jednotně snad ani nejde. Ale to co se děje kolem toho? To je to, co mě zaráží. Je opravdu potřeba se jeden nad druhým povyšovat? Někoho, kdo se (dle vás) „hloupě“ ptá, úplně sepsout?  K(t)am se vytratila slušnost, pokora a respekt jednoho vůči druhému? Je to o tom, že už i ten pojem „hranice“ v nás často vyvolává pocit nepříjemný, negativní, smíchaný s agresí? Jde si vůbec nastavit hranice bez viditelné nebo skryté agrese?

THE BEAUTY I SEE IN ME IS A REFLECTION OF YOU
— RUMI

Jsem na své životní cestě, lektorkou a průvodkyní maminek mateřstvím pomocí BabYogy.  Setkávám se s různými ženami, dívkami, dětmi. Přicházejí z různých důvodů, ale většinou tím hlavním, co je spojuje, je láska ke svému dítku a náklonost k józe. Některé jsou u fyzické praxe, kdy se učí respektovat naše já jako tělo. Naše já jako stav mysli. Naše já jako dech života. Naše já jako vědomé mateřství. A pak se to stane. Fyzická praxe ásan se pomalu přesouvá do všech aspektů našeho bytí a hlavně do mateřství. (myšleno jóga jako filozofie života)  

Zdroj: Richard Seagraves, Pinterest

Zdroj: Richard Seagraves, Pinterest

Díky své vlastní praxi jsem jedno pochopila už dávno. Pakliže nás naše praxe neinspiruje k prožívání vlastního života s všímavostí, respektem, pokorou, moudrostí, láskyplností, autentičností a celkovou svědomitostí, pak nepraktikujeme jógu, ale jen zaujímáme další společenskou pózu.  Protože pokud žijeme bez všímavosti a respektu, pak ignorujeme jednu z Patandžaliho Jám (prvního pilíře jógy).  Ahimsu  - neubližování nebo spíš nepůsobení bolesti nejen fyzicky, ale i činem a slovem. A následně i Asteyu - nekradení nejen hmotných věcí, ale i něčí energie, času a pozornosti.

Zdroj:   
  
 
  
    
  
 Normal 
 0 
 
 
 21 
 
 
 false 
 false 
 false 
 
 CS 
 X-NONE 
 X-NONE 
 
  
  
  
  
  
  
  
  
  
 
 
  
  
  
  
  
  
  
  
  
  
  
  
    
  
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
  
   
 
 /* Style Definitions */
 table.MsoNormalTable
	{mso-style-name:"Normální tabulka";
	mso-tstyle-rowband-size:0;
	mso-tstyle-colband-size:0;
	mso-style-noshow:yes;
	mso-style-priority:99;
	mso-style-parent:"";
	mso-padding-alt:0cm 5.4pt 0cm 5.4pt;
	mso-para-margin-top:0cm;
	mso-para-margin-right:0cm;
	mso-para-margin-bottom:10.0pt;
	mso-para-margin-left:0cm;
	line-height:115%;
	mso-pagination:widow-orphan;
	font-size:11.0pt;
	font-family:"Calibri","sans-serif";
	mso-ascii-font-family:Calibri;
	mso-ascii-theme-font:minor-latin;
	mso-hansi-font-family:Calibri;
	mso-hansi-theme-font:minor-latin;
	mso-fareast-language:EN-US;}
 
 Xiao Huang, Twilight World

Zdroj: Xiao Huang, Twilight World

Proto vás chci poprosit. Před tím než ostře vynesete svůj názor, který může být protichůdný proti tomu druhému, se zastavte. Vzpomeňte si na Patandžaliho Jámy a vězte, že za každým názorem je příběh.  Příběh, který KONKRÉTNÍ názor „vysoustružil“.  Příběh, který znát nemusíme, ale měli bychom respektovat. Nekypřeme svými slovy bitevní pole. A nevztyčujme na nich vojáčky.  V BabYoze i józe není vítězů či poražených. Jsme jen všichni na své vlastní cestě, ve svém vlastním rytmu.

NAMASTE

Comment

Jak vyzrát na podzimní neduhy - II. nemoce

Comment

Jak vyzrát na podzimní neduhy - II. nemoce

Pole jsou již pomalu sklizená, děti zasedly do školních lavic i moji kloučci nastoupili do školky. Počasí se zatím příliš na podzim netváří, ale virózy již začínají být zase aktivní. Však jen u nás stačilo 4 dny ve školce a hned měl Oskar první virózu. Dobré je, že trvala jen 36 hodin, ale těžko říct zda to byla mini verze nebo zda zafungovala rychle nasazená podpora samoléčby. Ráda bych věřila tomu druhému:-)

Oskar_rybiz

Tak jsem si říkala, že bych s vámi mohla sdílet své vlastní zkušenosti s podporou imunity a přírodní léčby. A jen na upřesněnou, nejsem proti klasické medicíně. Jen mám často pocit, že máma intuitivně umí nejlépe pomoci a cítí, co je pro její dítě nejlepší. A proč cpát do dětí hned léky na sražení teploty, a nenechat tělo si najít cestu k uzdravení trochu pomaleji?

Osobně vám mohu potvrdit, že když dáte víc na sebe než na doktory (nebo co kdo říká), tak se vám otevře obzor mnohem rozmanitější a klidnější na cestě sám k sobě a svému dítku. Pamatuji si, jak se mě v nemocnici ptali na to, jaký Hugo je, když je zdráv, a to mu bylo 8 měsíců. Víte, že jsem neznala odpověď?! A to mě nahlodalo hledat jinou cestu než trávit čas po čekárnách a doktorech. Neříkám, že níže uvedené je spásná cesta, ale nám funguje na dvou dětech. Přeci jen nemoc je projevem disbalance životní síly člověka a následkem vlivu vnějšího prostředí. A cílem léčby by tak mělo být navrácení rovnováhy. A protože děti jsou povětšinou čisté duše, jemné alternativní cesty jsou většinou funkční. Ráda pracuji s homeopatií, aromaterapií i bylinkami. Nepoužívám jen jednu cestu, ale míchám je dle situace. Snad vám to bude k užitku.

HOMEOPATIE

Dlouho jsem na homeopatii koukala s mírným despektem. Občas nám fungovala, ale častěji ne. U profesionálního homeopata jsem nechala velkou sumu peněz během půl roku a měla tolik homeopatik, že jsem ráno před snídaní měla hodinu jen na homeopatika. Nešťastné bylo, že jsem neviděla žádnou výraznou změnu. Až jsem se potkala s Janou Štumpovou Konicárovou. Díky ní jsem zjistila, že jsem používala chybnou potenci (ředění). „Homeo“ znamená léčení stejného stejným, a protože jsou potíže rozmanité, tak je homeopatik mnoho. Jejich výhodou je, že nemají vedlejší účinky, prostě maximálně nezafungují, což může být nevhodnou potencí nebo špatně zvoleným homeopatikem. Moje zkušenost je taková, že při správně zvoleném homeopatiku se kluci uklidní a většinou usnou.

V mé lékárničce na podzimní neduhy najdete:

Homeopatická lékárnička vhodná pro běžné dětské nemoce je k dostání na semináři nebo mě kontaktujte.

Homeopatická lékárnička vhodná pro běžné dětské nemoce je k dostání na semináři nebo mě kontaktujte.

  • ALPIUM CEPA 30 CH – na klasické nachlazení, kdy slzí oči a kýcháme – na to trpím já J
  • ACONITUM 9, 15 a 30 CH – při rychlém nástupu nemoci. Používám ho jako první pomoc při náhlým propuknutí horeček, kdy ještě přesně nevím, co se to klube
  • BELLADONNA 9, 15 a 30 CH – na bolest hlavy, na horečky, na prořezávající zuby u batolat
  • CHINA 30CH – na silné průjmy a zvracení, kdy je potřeba srovnat tekutiny

Mám i další homeopatika, ale tohle je podle mě úplný základ. Nicméně nejsem homeopat. Možná by vám doporučil ještě další. Mě osobně dal moc seminář Janky o principech homeopatie a první pomoci. Myslím, že to je takový základ pro pochopení, jak to funguje. Pokud jste jej nestihli, můžete se přidat 3. října 2016. Na něj navazuje další seminář Běžné dětské nemoci a podpora jejich léčby, který se koná již 17. září nebo 13. listopadu 2016. Pokud vás problematika zajímá, určitě jej absolvujte.

AROMATERAPIE

Tolik článků a seminářů už bylo na toto téma napsáno a pořádáno. Jde o celý komplexní obor. Přiznám se, že jsem u aromaterapie byla dlouho obezřetná. Jsou to silné silice a málokterá firma prodává opravdu 100% přírodní esence, i když to uvádí na etiketě. Pokud se nepletu, tak je dle EU uděleno označení „100% přírodní esence“, pokud je esence v lahvičce aspoň XY %  No, nejsem na tuto tématiku expert, a tak raději přejdu ke svým zkušenostem. Během let praxe při BabYoze i v každodenním životě jsem toho hodně vyzkoušela. Momentálně mě nejvíc baví značka doTTERA, která není v ČR jednoduše dostupná. Za poslední rok se mi osvědčily a v lékárničce mám následující produkty:

  • ON GUARD – tato směs silic je připravená na podporu imunity. Funguje i proti streptokoku! Klukům každý večer mažu 1 kp do chodidel jako prevenci. A v období viróz jim kapu 1 kp s medem do čaje. V případě nemoci dávám lžičku medu s 1 kp přímo do pusinky.
  • BREATHE – je směs silic zkombinovaných přímo na onemocnění dýchacího ústrojí. U Huga mám dokonce i zkušenost, že zabírá při trápení s astmatem nebo laryngitidou. Buď aplikuji přímo s nosným kokosovým olejem na hrudník, záda a chodidla, nebo dělám obklad a kombinuji s difuzérem.
  • DIGEST ZEN – pomáhá při průjmech, bolestech při zažívání a pocitu těžkosti. Velmi mi pomohl, když jsem chytla střevní chřipku a bylo mi opravdu hodně zle. Rychle uleví a pročistí. U kluků směs smíchám s kokosovým nebo jiným nosným olejem a aplikuji na oblast bříška.
  • MELALEUCA – je vlastně tea tree olej. Takže působí antibakteriálně. Moc ráda ho používám na rýmy a nachlazení v difuzéru. Při bolestech v krku dělám klukům Priessnitzův obklad, do kterého kapu právě tuto esenci.
  • CITRON – snižuje horečky. Proto jej často dávám do mokrých zábalů na zápěstí a kotníky. Funguje také na trávicí, dýchací a imunitní systém. Většinou ho používám doprovodně k ostatním olejům nebo pro uklidnění stresu. Nejčastěji nechávám provonět difuzérem pokoje, protože je antibakteriální i antiseptický.
  • LEVANDULE – dá se použít i u těch nejmenších dětí přímo na kůži, na popáleniny a na zklidnění.

Oleje od doTERRY jsou sice trochu cenově dražší než klasicky dostupné produkty, ale jsou koncentrovanější. Dobré je, že se k nim dá koupit ucelená detailní brožura s instrukcí, co zabírá na jaké neduhy a problémy a jak je aplikovat pro nejlepší účinek. Na děti mi nejlépe funguje nechat vybrané esence difuzovat přes noc či v případě problémů hned (nemám-li difuzér po ruce, stačí rozprašovač), nebo pokud je to možné, aplikuji esenciální olej přímo na pokožku. Pokud by vás cokoliv z tohoto zajímalo, dejte vědět. Sama pro sebe si objednávám cca jednou za měsíc, tak pokud budete chtít, mohu i pro vás. Stačí mi napsat.

A závěrem dvě babské rady nad zlato. Jóga má několik "očistných technik", které skvěle fungují.  Například džala néti. Je to vlastně šetrné proplachování nosu, kterým se zbavíte prachových částic, pylu a dalších nečistot, které ulpívají na nosní sliznici. Odměnou vám bude snadné dýchání a zvýšená odolnost proti virovým a bakteriálním infekcím. Mám vyzkoušeno, že tuto techniku zvládají děti kolem tří let. (Obzvlášť pokud to vidí praktikovat u rodičů). Co ale u mladších dětí nebo dětí, které se této metody mohou bát? S dětmi používám variantu, která je pro ně snesitelnější, ale pro nás dražší. Úskalím však může být potřeba dutiny dobře vysmrkat nebo aspoň odsát.  Ráda používám značku STERIMAR s obsahem mědi, která je právě pro toto období jak dělaná. Avšak na trhu najdete i jiné značky. Stačí se podívat :)

Ať žije rybíz :-)

Druhá babská rada je, když už na vás něco leze: 1 lžíce medu +1 lžíce jablečného octa + česnek. Promíchat a po lžičkách baštit během dne. Většinou zabírá velmi dobře. Ale z osobní zkušenosti – je to jen pro otrlé. Dětem to dělám bez česneku!

Tento podzim začínáme testovat produkt od MAMA AUA! na Imunitu. Mám tu několik kousků, pokud se k nám chcete přidat a podělit se o své zkušenosti.

Jestli se nepletu, tak zrovna vrcholí sezóna ostružin. Moje babička vždycky říkala, že během léta je dobré baštit co nejvíc malin, ostružin a borůvek. Tím si prý nasbíráme imunitu a vitamíny pro nadcházející zimu. Tak snad jste měli možnost si jich nasbírat víc než dost!

Krásný podzim bez nemocí,

Len

 

 

 

Comment

Co jsem se toto léto naučila... osobní zpověď

Co jsem se toto léto naučila... osobní zpověď

Zdá se to trochu k nevíře, ale toto rozmarné léto je už za svou polovinou a do začátku školního roku zbývají 2 týdny. Tolik jsem toho přes léto plánovala udělat, napsat, nastudovat. (Ty moje nerealistické plány mě jednou přivedou do hrobu :-)) Nu, a jak to tak chodí: "Jeden míní a ten nahoře mění" Nicméně vůbec nelituji! Jakože vážně!

Téměř měsíc jsem s kloučkama strávila na rozmilé chaloupce v Brdech bez signálu a tím i bez wifi. Každý večer tak zničená, že jsem padala s nimi za vlast :-)) Obklopena magickou zahradou, kde stromy i tráva roste každý svou rychlostí a nám nezbývá než tuto skutečnost respektovat. Aby jabloň urodila svou úrodu, tak to trvá několik dlouhých měsíců a zima je potřeba pro regeneraci. Prostě zpomalit a vypnout.

Z hudební dílny s BabYogou pod širým nebem v chaloupce pod strání 

Z hudební dílny s BabYogou pod širým nebem v chaloupce pod strání 

Zahrada byla zaplněna hudbou, tvořením, jógou, dětským smíchem (jasně častěji řevem a někdy i pláčem.) Do Prahy jsme jezdili na den či dva v týdnu. Vyprat, vyžehlit vykoupat se, za babí a dědou nebo na jógová matinée s BabYogou Pro takovou fretku jako jsem já, je to fakt "děsivá představa". (Tedy pokud bych to měla vědět dopředu, asi bych se toho bála.)

Tak tedy k jádru pudla. Jsem typ člověka, který jede ve slušným zápřahu asi celý život. Jako většina dnešních žen, hraji několik životních rolí - manželka, hospodyňka, maminka, manažerka, lektorka, kamarádka, kuchařinka, milenka atd. Stejně jako vy, dost často zvládám i několik "hlavních" rolí najednou. To pak i OBECENSTVO tleská. (Někdy i ve stoje:-)) A jindy.... ACH! Jindy bývám (možná příliš často) otřesná ve všech svých rolích najednou. A to pak je "JÍZDA"!! :-)) (Pozitivní na tom snad jen zůstává, že málokdy to "divadelní kritik" prokoukne. Avšak vaši "kolegové "( rozuměj nejbližší) a z branže to VÍ.:))

A tak asi jako kdejaká z nás, jsem si zažila nejedno vyhoření a vyčerpání. Ale tak nějak bez poučení. Toho, které bych dokázala do svého života reálně zakomponovat na trvalo. Většinou aspoň na chvíli tvrdím, že zpomalím. Stane se. Ze 210% zpomalím na 150%. Protože přece nemohu "vypnout". (Nu, a zakrátko zjistím, že sedím ve vlaku, který jede ve stejných kolejí jen třeba jiným směrem.)

A pak se to stalo. Na své 35. narozeniny jsem zažila menší kolizi s kamionem. Bouračka, která vznikla zbytečně, ale spustila neuvěřitelnou řetězovou reakci, která trvá do teď. V zácpě jsem zkřížila cestu kamionu, který se zdál, že mě pouští. (blikala jsem vážně dlouho než jsem tam vjela!!!). Jenže - SLEPÝ BOD. Řidič kamionu nás neviděl. Nabral nás do zadních dveří, kde seděl můj nejmladší syn a vedle něj starší. Auto zevnitř vypadalo neporušeně kromě vysypaného skla. Děti ve fyzickém pořádku. Pak jsem otočila hlavu. A....hlava kamionu zaklíněná do našeho auta. Hysterie, že nemohu dostat děti ven. Reakce těla, která byla tak silná, že nešla ovládat. Pudy volaly. (Zajímavé, jak se vzpomínky zkreslí časem.)

Kápnete-li kapku vody na sklanatý povrch do přímého slunečního světla, brzy se vypaří. Pošleme-li ji však do oceánu nikdy se neztratí.
— Pema Chödrön

Vše dopadlo dobře, ale ve mě se ten den "něco" změnilo. Začala jsem vnímat jinak. Začala jsem cítit jinak. Řešit nepříjemnosti jinak. Začala jsem pomalu se dostávat z role "holčičky" do "ženy". To co se od té doby dělo... je jako jízda na horské dráze. Spustil se řetěz situací a událostí, které byly opravdu více než výživné! A tak toto léto bylo opravdu o tom nechat tyto události doznít v klidu a bez tlaku na řešení. 

Zkoušeli jste někdy, co se stane, když si vaše tělo odpočine a hlava vypne? Nemyslím na víkend nebo dovolené. Ale když máte opravdu několik týdnů bez téměř všech moderních vychytávek, co žerou čas a jste jen vy, vaše myšlenky a děti. UFF! Ty procesy co ve vás jedou! Vše co jste si nedovolili pustit. Hodně toho o sobě zjistíte. Ne vše je příjemné, ale pro vývoj NEZBYTNĚ potřebné. Měla jsem a mám velké štěstí na rodinu a lidi, co mě obklopují. (Věřím, že to máme všichni. Jen to občas nevidíme nebo ani si toho nevážíme.)

Až příliš často komunikujeme jako plaší ptáci, kteří se neodvažují opustit hnízdo. Sedíme si ve svém hnízdečku, které už pořádně zasmrádá a svůj účel ztratilo již dávno. Nikdo nepřilétá, aby nás nakrmil. Nikdo nás nechrání a nezahřívá. A my přesto pořád doufáme, že ptačí máma přiletí.”
— Pema Chödrön, Místa která vás děsí

Bylo to nebo snad je náročné? Kurňa, to si pište! Je to plně uzavřené? Asi ještě není. Ale to co se začne dít?! Otevře se vám mysl novým výzvám. Vaše strachy se třeba i na chvíli zesílí, ale vnitřní hnací motor je silnější. Jakoby to ryzí ve vás začalo praskat pod slupkami nánosů bolestí a strachů a samo si razit cestu napovrch. Jsem odpočinutá a nakopnutá tak, až mě to trochu děsí. Kluci jedou se mnou na stejné vlně. Neduhy jsou ty tam. Máme takovou krásně MANICKOU sezónu. Kdy vše do sebe zapadá. Kdy se věci dějí skoro samy bez mého/našeho většího úsilí. Snad nám to vydrží:-) Takže si přátelé držte klobouky, protože tahle vlna je nakažlivá.

Zdroj: Pinterest

Zdroj: Pinterest


PÁR RAD:

1) Zkuste si dát půst. Aspoň od lepku a cukru na 2 - 4 týdny. Uvidíte, co to udělá s vaší myslí i vnitřní silou. Brzy tu přibude příspěvek o tom, jak jsem držela WHOLE30

2) Hodně spánku! Kvalitní spánek spolu s meditací udělá pro vás víc než nad něčím mudrovat. (Chodila jsem většinou spát s klukami a vstávala jsem s nimi. Neřešila jsem, že není uklizeno, navařeno, napečeno. A bylo to nám všem buřt.)

3) Vraťte se do svého dětství. Zážitky, prožitky, fotky... cokoliv. Jen si vzpomeňte jak jste se uměli smát z hloubky vašeho srdce.  (Léto trávíme jako jsem ho trávila, když jsem byla malá. Hrajeme stejné hry. Blbneme. Pozorujeme v louce plné mateřídoušky, bílé obláčky, co vypadají jako andělské prdky. Pusy i tělo máme upatlané od letních laskomin. Domácích zmrzlin, grilování i ohně. Tváře plné malin a borůvek vlastnoručně natrhaných. Zahrabaváme se do písku na hřišti. Stavíme tunely pro náklaďáky. (to jsem jako malá teda nedělala:-)) Spíme pod nebem plným hvězd. Hodně si povídáme, objímáme a hlavně sníme s hlavou v oblacích. Rozbíjíme si ruce a kolena. Jezdíme na kole. Skáčeme panáka. Křičíme z plných plic. Skáčeme do vody a zkoušíme, kolik smíchu a lásky unesou jedny plíce a srdce.)

Zdroj: Wild Woman Sisterhood

Zdroj: Wild Woman Sisterhood

4) Poslouchejte své srdce. Vnímejte se. Plačte pokud potřebujete a hlavně se objímejte!!!

Přijdu vám pošetilá? Patetická? Možná, ale neuvěřitelně plná života a lásky A přála bych si, aby jste se cítili stejně i vy. Závěrem mě napadá jen jedno přísloví, které mi řekla jedna moudrá žena: "ČAS PRACUJE PRO VÁS." A já bych přidala "KDYŽ MU TO DOVOLÍTE a NETLAČÍTE NA NĚJ."

Snad mi odpustíte tento velmi osobní článek. Třeba vás namotivuje vzít období mateřství do svých krásných dlaní a plnými doušky z něj začít pít.

Krásný zbytek léta